Přírodní vs. laboratorní diamant: mýtus, marketing, nebo rozhodnutí?

Na první pohled to vypadá jednoduše: těžba přírodních diamantů ničí přírodu, laboratorní výroba je moderní a čistá. Skutečnost je ale složitější. Ekologická, etická i ekonomická stopa obou variant závisí na okolnostech – a jednoznačná odpověď neexistuje. Rozhodli jsme se proto udělat studii, která zaujme objektivní postoj k tomuto kontroverznímu tématu. Rozdíl mezi přírodním a laboratorním diamantem zákazník vizuálně nepozná – oba jsou fyzikálně, chemicky i opticky totožné. Rozhodnutí se tak netýká vzhledu, ale původu a osobní, i finanční volby.

Co znamená „ekologický diamant“?

U přírodního diamantu je hlavním problémem těžba. Aby vznikl jeden karát (kámen velký asi jako špendlíková hlavička), musí se přesunout až 1 000 tun zeminy. Spotřebuje se přitom:

• zhruba 100–150 kWh elektřiny

• až 4 000 litrů vody

• a vznikne přibližně 2 700 kg hlušiny

Do ovzduší se uvolní v průměru 160 kg CO₂ na jeden broušený karát. K tomu připočtěme dopady na krajinu, vodní toky i biodiverzitu.

Laboratorní diamanty: čisté, ale ne vždy zelené

Lab-grown diamanty vznikají bez těžby – v uzavřeném prostředí, pomocí vysokých teplot, tlaku nebo plazmy. Nezabírají půdu, nevzniká hlušina a spotřeba vody je minimální.

Klíčový problém? Energie.

Výroba jednoho karátu může spotřebovat:

• od 70 do 400+ kWh elektřiny,

• což při použití uhlí znamená až 500 kg CO₂ na jeden karát.

A právě tady je jádro věci:

Většina laboratorních diamantů se dnes vyrábí v Číně a Indii, kde přes 60–70 % elektřiny pochází z uhlí.V Číně tvoří uhlí stále kolem 61 % energetického mixu, v Indii dokonce více než 73 %.Obnovitelné zdroje se podílejí jen zhruba 30–35 %.

Naopak při využití obnovitelné energie může být uhlíková stopa až desetkrát nižší než u těženého kamene. Pokud se nahradí těžba uhlí obnovitelnými zdroji, bude zde další otázkou jakým zdrojem přesně bude nahrazena, jaká bude životnost těchto zařízení popř. jak se bude tento obnovitelný zdroj udržitelně likvidovat.

Cena, hodnota a investice

Ceny diamantů v posledních letech procházejí proměnou:

• Přírodní diamanty zaznamenaly od roku 2022 pokles cen o zhruba 18 %, a to kvůli změnám spotřebitelského chování i konkurenci ze strany laboratorních kamenů. V roce 2025 již došlo ke korekcím, které jsou předpokladem pro další cenový růst. Historicky mají přírodní diamanty vždy téměř inflační růst. Vzhledem k tržní a světové situaci věříme, že investoři vnímají přírodní diamanty stále jako stabilní komoditu, která je schopna držet hodnotu.

• Laboratorní diamanty jsou běžně o 40–60 % levnější než přírodní a jejich cena dál klesá s rostoucí nabídkou. Jejich investiční hodnota je téměř nulová– trh je neustále zahlcován novou produkcí a jejich dlouhodobá hodnota není garantována. Dle našich prognóz se cena laboratorních diamantů v několika blízkých desetiletích přiblíží ceně kubické zirkonie.

  
  

  

  
  

📈 Výjimku tvoří přírodní barevné diamanty – například růžové, modré nebo žluté.Ty jsou vzácné, těží se jen na několika málo místech na světě a jejich nabídka je omezená. Ceny těchto kamenů často rostou, zejména u kamení z uzavřených dolů (např. australský Argyle). Právě barevné diamanty se tak stávají předmětem investic – nejen sběratelských, ale i finančních.

Graf znázorňující cenový vývoj barevných investičních diamantů

Přehledně: jeden karát vs. dopad

	Přírodní diamant	Laboratorní diamant
Emise CO2 na 1 karát	~160 kg	40–500 kg (dle energie)
Spotřeba elektřiny	100–150 kWh	70–400+ kWh
Spotřeba vody	500–7 000 litrů	<10 litrů
Odpadní hornina	až 2 700 kg	žádná
Zábor půdy	až 10 m² na 1 karát	minimální (hala)
Cena	vyšší, ale kolísavá	nižší, stále klesá
Investiční potenciál	✅ hlavně barevné kameny	❌ (prakticky žádný)

A co lidé? Diamanty nejsou jen uhlík

Těžba diamantů má také sociální rozměr. V zemích jako Botswana, Namibie nebo Kanada jsou doly zdrojem obživy pro celé komunity. Díky nim vznikají školy, nemocnice, silnice. Diamanty pomáhají tam, kde často neexistuje jiná stabilní ekonomika.

Aby se zabránilo zneužívání lidí a diamantů v konfliktech, vznikl Kimberleyský proces – mezinárodní systém ověřování původu. Dnes je více než 99 % diamantů na světovém trhu certifikováno jako bezkonfliktní.

Laboratorní diamanty dávají práci technikům, vývojářům i dělníkům – nejčastěji v zemích jako Čína, Indie nebo USA. Výroba však není napojena na konkrétní lokální komunity. Přínos je spíše technologický než sociálně rozvojový.

Závěr? Rozhoduje energie. A vědomá volba.

Ani jeden typ diamantu není automaticky „lepší“.

• Přírodní diamant má větší ekologickou stopu, ale často podporuje celé regiony – a v případě barevných kamenů i zvyšuje hodnotu vloženého kapitálu.

• Lab-grown diamant může být ekologicky výhodnější – ale jen tehdy, pokud se vyrábí čistou energií.

V DeLoire věříme, že šperk má nést hodnotu i zodpovědnost. Ať už je kámen z dolu nebo z laboratoře, důležité je znát problematiku a vědět proč ho vůbec chceme nosit. Z výše uvedeného je zřetelné, že pokud je naším úmyslem, mít krásný šperk a investiční paramentr pro nás není důležitý, je vhodný laboratorní diamant. Pokud je naším úmyslem mít krásný šperk a vzít v potaz i jeho udržitelnosti hodnoty, je vhodnější zvolit přírodní diamant. Naší prioritou je zákazníky edukovat, tak aby byli schopni učinit vědomé nákupní rozhodnutí.

Jak se tedy rozhodnout?

• Chci podpořit komunity, které jsou na těžbě a zpracování přímo závislé a mít větší potenciál udržitele hodnoty → zaměřte se na přírodní diamant.

• Chci krásný šperk za rozumnou cenu → uvažujte o laboratorním diamantu.

• Chci investici → zvažte barevný přírodní diamant, který má nejen krásu, ale i hodnotu, která časem roste. Pro tuto možnost poskytujeme odborné poradenství.